Proč na způsobu uklízení záleží

Jako maminka dvou malých dětí jsem si plně vědoma pracovního vytížení žen v domácnosti. A určitě se nemusí jednat jen o maminky na rodičovské dovolené, ikdyž ty jsou z hlediska zatížení velmi specifické.

Zcela živě si vybavuji dny, kdy jsem doma nedělala nic jiného než nosila na rukou dítě (někdy dvě) a mezitím sbírala po zemi hračky, drobky, větší drobky a děti také. Občas se podařilo vysát, vytřít, uvařit a plno dalších v domácnosti nezbytných prací.

Jednou jsem si udělala takový malý experiment a spočítala jsem, kolikrát za den jsem zvedla nebo poponesla mou druhorozenou dceru ze země. Měla tehdy asi 10 kilo, takže žádný drobek a ještě nechodila. Bylo to zhruba 25x. A jednoduchá matematika říká, že jsem zvedla za ten den asi 250 kg záteže. A to nepočítám, že jsem do toho zvedla párkrát i druhou dceru a další již výše zmíněné činnosti. To je dost, co?

Dceru jsem denně zvedala až 25x!!!!!

Není proto divu, že spousta maminek a žen, nejen v domácnosti, trpí bolestivými stavy pohybového aparátu. Patří sem zejména bolesti bederní části zad, šíje či ramenou. Ne že by muži těmito bolestmi netrpěli…

Velmi často jsou tyto stavy zapříčiněny přetížením a špatnými pohybovými návyky.

Hrají tady samozřejmě roli i jiné faktory, například malá pohybová rozmanitost, málo pohybu obecně, dlouhodobé statické zatížení či jednostranná zátěž, psychosomatické souvislosti,….

V tomhle textu bych se ale ráda zaměřila právě na ty špatné pohybové návyky ve smyslu špatně prováděných denních činností. Protože ač se to nezdá, tak tyto pohyby nás provází celý den a náš pohybový aparát ovlivňují velkou měrou. A pokud jsou prováděny bez alespoň malého povědomí o správném konání, neefektivně a neekonomicky pro danou situaci, mohou být pro naše tělo destruktivní.

Protože kapka po kapce jednou vydloubí i do betonu důlek….

Optimalizací pohybu při běžných denních činnostech se zabývá mimo jiné tzv Škola zad.

Vkládám 10 zásad tohoto systému pro prevenci a porozumění bolestí z nejrůznějších zátežových situací:

• drž se vzpříma
• pravidelně opravuj své držení těla
• co nejvíce se pohybuj
• seď co nejméně a když už sedíš, tak dynamicky
• odlehčuj svá záda
• zvedej břemena hlavou, nejen tělem
• nezapomínej na držení svalové rovnováhy
• denně trénuj hybný systém
• zařazuj do svého denního režimu odlehčující a odpočinkové cviky
• uč své děti podle školy zad

To by měla být taková obecná doporučení. Ale obecné rady vidíme na každém rohu, tak proto přidám i něco konkrétního…

Jak to tedy je s tím správným zvedáním dětí, předmětů, úklidem….

Náš osový orgán, páteř, je tvořen obratli, mezi nimiž se nacházejí ploténky, které při správném a adekvátním zatížení fungují jako takové tlumiče. Můžeme si je představit jako sendvič, kdy dvě housky připodobníme obratlům a mezi nimi se nachází ono maso, v našem případě ploténka. Pokud máme vše naskládáno pěkně na sobě, vše je v pořádku, ale ve chvíli, kdy se chceme zakousnout a náš sendvič zmáčkneme pouze z jedné strany, obsah vyjede ven. A to samé se děje při stlačení obratlů při předklonu. Záchranou pro náš sendvič může být ale nějaký obal. V těle tento obal, nebo taková podpěra, slouží hluboké svaly zad a stabilizačního systému. Ale ve chvíli, kdy náš střed těla, naše hluboké svaly, nepracují správně, jsou oslabené, jejich funkci přeberou svaly povrchové.

naše páteř je takový komín několika sendvičů nad sebou….

A tyto, pokud nemají podporu z hloubky, mohou se velmi snadno přetížit. A pak mohou bolet. A pokud nefunguje tato hluboká podpora a svůj sendvič zmáčknu více, může mi vyjet celý obsah ven. A to pak může být případ protruzí, či hernií disku.

Proto tedy doporučuji zvedat své děti nejlépe s napřímenou páteří.

Takže buď z podřepu nebo z výpadu nebo s rozkročenými nohami. Ale protože jsem pohybový liberál a nemám ráda zakazování nějakých pohybů či činností, nejsem zcela proti zvedání předmětů, potažmo dětí, z předklonu (občasně a ne moc těžké). Je ale důležité postupné napřimování obratle po obratli směrem od křížové kosti vzhůru spolu se zapojením hlubokého stabilizačního systému.

Při práci na zemi, jako je například sbírání hraček, uklízení, vytírání, se mi velmi osvědčuje tzv. poloha rytíře, ve které se dá zvládnout spousta činností a navíc si můžeme pěkně posílit střed těla, dolní končetiny a šetřit naše plotýnky.

Správné provádění denních činností je důležité nejen z hlediska prevence bolestí zad, ale také z důvodu zacelování poporodní diastázy. Je to základní předpoklad proto, aby mohl hluboký stabilizační systém správně pracovat a umožnit se tak rozestoupenému přímému břišnímu svalu stáhnout.

(více o diastáze se můžeš dočíst například ve článku Strašák jménem diastáza)

Každý správně provedený úkon potom může být pro vaše tělo cvičením!!!!

A to už pak stojí za to se to naučit jinak 😉